Co je to PCOS a co PCO?

Syndrom polycystických vaječníků (zkr. PCOS z ang. polycystic ovarian syndrom) je endokrinní porucha, která se týká zhruba 10%  žen v reprodukčním věku, tedy každé desáté ženy, což není rozhodně málo. Termín „syndrom“ se v medicíně obecně používá pro označení souboru příznaků (symptomů), které se objevují společně a v souvislosti s určitou nemocí nebo poruchou. V případě PCOS jsou tyto příznaky spojovány s anovulačními cykly (cykly bez ovulace) a s nadprodukcí mužských pohlavních hormonů – androgenů. V některých literaturách se proto také mluví o syndromu hyperandrogenním. Syndrom polycystických vaječníků není ani tak nemoc jako taková, ale spíše známka težké hormonální nerovnováhy. Je to konečný výsledek složité série řady citlivých hormonálních interakcí.

Syndrom je pojmenován po mnohočetných cystách, které se tvoří na vaječnících (tzv. PCO - polycystic ovary) některých žen, i když to není univerzální příznak a také ne základní příčina poruchy! Rozdíl mezi PCO a PCOS je celkem propastný! PCO je označení pouze pro ultrazvukový nález více cyst na vaječníku (mohou mít více příčin a mohou být i přechodné), což ještě nemusí znamenat, že tyto ženy budou mít vyjádřený celý syndrom a že vaječník takto bude vypadat už vždy!!!

Přesná příčina PCOS zůstává stále nejistá. Známe faktory, které rozvoj syndromu zvyšují (obezita, nedostatek fyzické aktivity), ale primární příčina jako taková není dosud jednoznačně popsaná. Existují určité důkazy, že jde o onemocnění s genetickou vazbou jako je familiární výskyt této diagnózy, větší výskyt u jednovaječných dvojčat ve srovnání s dvojvaječnými, dědičnost endokrinních a metabolických vlastností PCOS atd.

Jednu z klíčových rolí hraje také alterace (změna ve smyslu zhoršení stavu) tvorby steroidních hormonů v období dospívání společně s narušením systému zpětných fyziologických vazeb.  Svou roli může mít také obezita v období menarche (první menses), respektive porucha inzulinové citlivosti. Začátek příznaků PCOS bývá obvykle v době adoslescence a je spojován s fyziologickým nárůstem hmotnosti v tomto období. 

PŘÍZNAKY

Hlavní problém, který s polycystickými vaječníky souvisí, spočívá v tom, že takové vaječníky neprodukují vajíčka a ženské tělo vytváří příliš mnoho mužských hormonů. V důsledku toho mohou ženy s PCOS pociťovat nepravidelnou a/nebo silnou menstruaci, nadměrné ochlupení obličeje a těla (tzv. hirsutismus), akné, vypadávání vlasů, pánevní bolesti, nárůst váhy a potíže s otěhotněním. 

(pozn. hirsutismus je nadměrný růst chloupků, zejména v obličejové části a na těle v mužské lokalizaci – brada, břicho, okolo bradavek. Malé množství chloupků nad horním rtem je normální a není to hirsutismus :)

Kromě nepříjenmých příznaků jako je nepravidelná menstruace, nárůst hmotnosti a ochlupení, je PCOS také spojováno s dlouhodobým rizikem vzniku cukrovky II. typu a srdečně-cévních onemocnění. PCOS je tedy mnohem více než jen potíže s menstruací. Je to situace, která postihuje celé tělo.

JAKÁ JE DIAGNOSTIKA PCOS?

PCOS nemůže!!! být diagnostikováno pouze pomocí ultrazvuku!!! Pokud se v ultrazvukovém obraze popíší na vaječníku mnohočetné cysty, jde o obraz cyst na vaječníku a to ještě neznamená diagnózu syndromu. Je to jen jeden z možných příznaků a je třeba vyšetřovat dále.

Zmatek v celé terminologii způsobuje určitě i samotné slovo „cysta“, protože i zdravý vaječník obsahuje několik vyplněných folikulů v různém stádiu vývoje, což je svým způsobem také cysta  a občas takto folikuly bývají označovány. U zdravého cyklu a zdravé ženy v reprodukčním věku jich na vaječníku najdeme zhruba 12, v období dospívání až 25. Takže vaječník dospívajících holčiček je třeba fyziologicky polycystický.

Rozlišujme PCOS VS PCO

Tyto folikuly fyziologicky každý měsíc rostou, vyvíjejí se, prasknou, uvolní vajíčko a jsou vstřebány. V případě PCOS však s ovulací bývá problém a nevzniká zde tzv. dominantní folikul, který přirozeně zastavuje růst ostatních folikulů. Rostou tedy všechny folikuly a důsledkem je mnoho malých, nevyvinutých folikulů – které jsou skutečnými cystami. Tato situace však může občas nastat i u naprosto zdravé ženy – k ovulaci nedojde a vaječník má pak v ultrazvukovém obraze tuto podobu. A to rozhodně neznamená, že má žena PCOS. Obraz PCO znamená jen to, že žena daný měsíc jednoduše neovulovala. Nevysvětluje to, proč k ovulaci nedošlo a ani to nehovoří o tom, kolik takových cyklů má. Přítomnost cyst na vaječníku  tedy nemusí znamenat vůbec nic. PCO se může objevit i při užívání hormonální antikoncepce.

Diagnostika PCOS  není tak úplně jednoznačná a využívají se při ní nejčastěji tzv. Rotterdamská kritéria nebo kritéria Společnosti pro onemocnění z nadbytku androgenů a PCOS (AE-PCOS) – přihlíží se v nich k selhávání ovulace/dysfunkci vaječníků a známkám nadbytku mužských pohlavních hormonů. Důležité je samozřejmě i vyloučení ostatních příčin anovulace a nadprodukce androgenů jako je například užívání hormonální antikoncepce, vysoká hladina prolaktinu, snížená funkce štítné žlázy, porucha hypofýzy nebo nadledvin…

DĚLENÍ PCOS

podle příčiny (spouštěče) dělíme PCOS na:

• PCOS způsobený inzulinovou rezistencí – nejčastější (až 70%)
• PCOS způsobený zánětlivým procesem
• PCOS způsobený vysazením HAK
• adrenální PCOS
• skrytá příčina PCOS

Identifikace konkrétního spouštěče může pomáhat k určení té nejvhodnější léčby. 

Ženy s PCOS mívají často (v 80% případů) centrální obezitu (tzv. typ jablko, kdy se tuk ukládá zejména kolem pasu) - roli zde hraje jednak inzulinová rezistence (tedy necitlivost buněk na hormon inzulin) a jednak androgeny. Tyto ženy mají také vyšší riziko vzniku vysokého krevního tlaku, metabolického syndromu nebo hyperplazie sliznice dělohy. Je důležité si ale uvědomit, že ne vždy to tak je a že existují i ženy s PCOS bez nadváhy. Štíhlé ženy zůstávají často roky nediagnostikovány a obvykle k tomu dojde až po snahách o otěhotnění.

LÉČBA

Vzhledem k tomu, že klasická medicína zatím nezná příčinu většiny případů, je léčba z velké části symptomatická – tedy zaměřená na odstranění příznaků. Proto většina žen užívá hormonání antikoncepci, antiandrogenní léky – např. spironolakton nebo progestin, aby došlo k cyklickému (ne nutně menstruačnímu) krvácení. Tyto léčebné postupy neřeší absenci ovulace ani hormonální stav mozku, třebaže mohou ženě ulevit. V minulosti ženy často podstupovaly tzv. částečnou resekci (odstranění) vaječníku – to bylo někdy  nápomocné, protože se snížily hladiny hormonů,  ale vedlo to i k zjizvením a srůstům. Dnes už se od tohoto ustupuje.

Primární léčba PCOS by měla zahrnovat změnu životního stylu. Cíle léčby mohou být zaměřeny na tyto kategorie:

• snížení inzulinové rezistence
• snižování hladin androgenů
• obnova plodnosti
• léčba hirsutismu a akné
• obnovení pravidelné menstruace a prevence hyperplazie endometria

Podle typu PCOS a záměru pacienta se pak volí vhodná kombinace terapeutických postupů. Co je však obecně určitě prospěšné pro všechny typy PCOS, tak je zvyšování inzulinové senzitivity a redukce hmotnosti (jde-li o ženu s nadváhou či obezitou). A vzhledem k tomu, že PCOS také značně ovlivňuje psychickou pohodu žen, má i psychoterapie své místo.

MUDr. Kateřina Fialová,
lékařka, koučka a koordinátorka projektu Nedoklubko