Málo železa v těhotenství

V těhotenství potřebuje tělo přibližně 1,5x více železa než obvykle kvůli velkému nárůstu tvorby červených krvinek a zvýšené potřebě železa na podporu růstu miminka a placenty. Nároky na železo se tak v těhotenství zvyšují. 

Těhotné ženy by měly přijímat asi 30 mg železa denně, což je přibližně dvojnásobné množství oproti ženám netěhotným.

Nedostatek železa a z něj plynoucí anemie postihuje až polovinu těhotných žen. Je spojena s řadou nepříznivých následků u matky i miminka. Anemie snižuje imunitní funkce matky. To má za následek vyšší míru infekcí, včetně těch postihujících dělohu a miminko. Nedostatek železa může ovlivňovat vývoj štítné žlázy miminka a vést k opožděnému neurologickému vývoji dítěte, který může přetrvávat až do dospělosti. U žen dále zvyšuje riziko císařského řezu a zvýšeného krvácení při a po porodu. Po porodu zvyšuje i riziko poporodní deprese.

Dostatečná hladina železa naopak brání předčasným porodům a zvyšuje porodní hmotnost miminka.

Rizikové faktory vzniku anemie z nedostatku železa v těhotenství

Anemií z nedostatku železa jsi ohrožená zejména v případech, kdy jsi těhotná vícekrát krátce po sobě, v případě vícečetných těhotenství, pokud trpíš silnou těhotenskou nevolností s častým zvracením, pokud nekonzumuješ stravu bohatou na železo, zejména pokud jsi vegetariánka nebo veganka, pokud jsi před otěhotněním měla silnou menstruací nebo jsi už před otěhotněním anemií trpěla.

Jak poznám, že mám málo železa v těhotenství?

Na to, že máš málo železa v těhotenství, tě může upozornit neobvyklá slabost, motání hlavy, dýchavičnost nebo únava. Protože se ale tyto příznaky prolínají s běžnými těhotenskými příznaky, určujícím je vyšetření krve. 

Tvůj lékař tě na nedostatek železa upozorní v případě, že zjistí nízké hladiny hemoglobinu (krevní barvivo přenášející v krvi kyslík). Tento parametr je vhodné doplnit o stanovení ferritinu. Ferritin je zásobní formou železa a jde o citlivější parametr, než je hemoglobin. Na anemii z nedostatku železa upozorní dříve než hemoglobin a můžeš si jej nechat stanovit už v rámci přípravy na otěhotnění, případně kdykoliv v průběhu těhotenství. A případný nedostatek železa tak zachytit ještě před rozvinutím anemie. Hladina ferritinu by měla být 12 µg/l a víc.

Na tomto místě bychom ještě chtěli upozornit, že určitý pokles hemoglobinu způsobený zvýšeným objemem krve v těhotenství je normální a nevyžaduje terapeutický zásah. O anemii mluvíme u těhotných žen až v případě, že hemoglobin poklesne pod 110 g/l v 2. trimestru těhotenství nebo pod 105 g/l ve 3. trimestru těhotenství.

Co tedy dělat, když máš málo železa v těhotenství?

I v případě železa platí, že prevence je základ. Je tedy lepší se na optimální hladiny železa zaměřit již před otěhotněním a v raných fázích těhotenství a dbát na příjem asi 30 mg železa denně.

Železo z živočišné stravy ve formě tzv. hemu se velmi dobře vstřebává a je bez nežádoucích účinků. Mezi nejlepší zdroje železa patří játra a jiné vnitřnosti, červené maso, sardinky a tmavší drůbeží maso. V případě rostlinných zdrojů železa je vstřebatelnost až čtyřikrát nižší. Mezi nejbohatší rostlinné zdroje železa patří červená řepa, luštěniny, listová zelenina, ořechy a semena, chlorella, spirulina, sušené meruňky, melasa a kopřiva. Rostlinné zdroje železa je vhodné konzumovat s něčím kyselým, např. si do kopřivového čaje přidat citron, a naopak se vyhnout kombinaci s mléčnými výrobky nebo jinými zdroji vápníku. Vstřebávání železa mohou snižovat i celozrnné obilniny a zelený a černý čaj.

Pokud z jakýchkoliv důvodů neujíš dostatečné množství těchto potravin, ber preventivně asi 20 mg bisglycinátu železa denně a k tomu přidej každý den aspoň jednu nebo dvě potraviny bohaté na železo.

Běžně se železo začne řešit až ve chvíli, kdy je vyšetřením krevního obrazu nepřímo zjištěn jeho nedostatek. V tu chvíli ti tvůj lékař pravděpodobně doporučí železo suplementovat. Zde určitě zpozorni. Řada běžně předepisovaných doplňků stravy s obsahem železa je na bázi síranu železnatého, který se špatně vstřebává a vyvolává nežádoucí účinky typu zácpa, nevolnost nebo pálení žáhy. Tyto nežádoucí účinky se vyskytují až u poloviny žen, které síran železnatý užívají.

V případě, že zdroje ze stravy nestačí a anemie bude zjištěna, doporučujeme suplementovat železo v podobě dobře vstřebatelné formy - bisglycinátu. V případě potvrzené anemie mohou činit doporučené dávky až 60 mg elementárního železa denně. Po normalizaci hladin hemoglobinu by tato vyšší dávka měla být podávána alespoň tři měsíce nebo do 6. týdne po porodu. Pokud je anemie zjištěna po porodu, měla by tato vyšší dávka železa být podávána minimálně 3 měsíce. Pokud je zachycena pouze nízká hladina ferritinu, činí doporučená dávka železa 30 mg denně.

Pokud bereš léky na podporu štítné žlázy (levothyroxin) měla bys mezi užitím tvého léku a preparátu s obsahem železa udělat pauzu alespoň 4 hodiny. Protože na vstřebávání železa mohou mít vliv různé léky, ber svůj preparát s obsahem železa s odstupem alespoň dvou hodin od jakýchkoliv dalších léků nebo doplňků stravy, případně konzultuj svého lékaře nebo lékárníka.

Optimální hladinu železa si tedy zkus zajistit už před otěhotněním skrze stravu bohatou na železo. Nechceš-li nic ponechat náhodě, nechej si změřit sérový ferritin už v rámci přípravy na otěhotnění. Pokud jsi tuto prevenci zanedbala, a řešíš málo železa v těhotenství, vol kvalitní suplement na bázi bisglycinátu železa a do své stravy zařaď každý den několik potravin bohatých na železo.