----------------------------------------- MVDr. PharmDr. Veronika Šimerdová / 3 min. čtení ----------------------------------------- Prenatální vitamíny by měly být součástí kvalitní prekoncepční péče, a měla bys je začít brát zhruba 3 měsíce před plánovaným otěhotněním. Právě tři měsíce totiž trvá celý proces zrání vajíčka. A cokoliv, co se během těchto tří měsíců stane, může mít vliv na otěhotnění a samotný průběh těhotenství.
A i když je braní prenatálních vitamínů zásadní v období před otěhotněním a v průběhu prvního trimestru těhotenství, je doporučeno tyto vitamíny brát v průběhu celého těhotenství a šestinedělí. Ženy, které kojí, by měly pokračovat až do období dvanácti měsíců od porodu. Ženy, které kojí déle, se mohou řídit jednoduchým pravidlem - po ukončení kojení pokračujte v užívání prenatálních vitamínů ještě několik měsíců tak, abyste doplnily potřebné živiny, zejména pokud plánujete další těhotenství.
A co když ti v užívání těhotenských vitamínů brání těhotenské nevolnosti?
Zde jeden univerzální návod bohužel neexistuje. Obvykle pomáhá užívání těhotenských vitamínů s jídlem. Optimální denní dobou pro jejich braní je pozdní dopoledne nebo odpoledne. Zapít je můžeš lehce kyselým nápojem, třeba vodou s citronovou šťávou. Některé kapsle můžeš vysypat a jejich obsah použít při přípravě smoothie. Určitě zvyš i svoji dávku vitaminu B6, který může nevolnosti zmírnit.
Jakým dalším živinám bys měla věnovat pozornost?
I když by to bylo krásné, z technologických důvodů není možné vložit všechny potřebné živiny do jedné kapsle. Některé živiny, například vitamin D, se lépe vstřebávají z formy tekuté. Jiné, například probiotika, vyžadují při zpracování i skladování jiné teploty. Zařazení některých by zase znamenalo tak velký počet kapslí k polykání, že by to bylo na každodenní bázi neudržitelné. Podívej se tedy i na seznam živin dalších, a podle své situace vyhodnoť, zda jimi prenatální vitamíny doplníš.
Nezapomínej na dostatečnou dávku hořčíku. Nedostatek hořčíku je totiž velice častý. V těhotenství je nedostatek hořčíku ještě častější, a to zejména u žen s těhotenskou cukrovkou. Těhotné ženy nedostatek hořčíku, zejména při současném nedostatku vápníku, vystavuje cévním komplikacím. U žen s nedostatkem hořčíku je významně vyšší riziko preeklampsie. Hořčík je důležitý pro téměř všechny orgánové systémy matky i miminka. Doporučená denní dávka je mezi 350 a 400 mg s tím, že můžeš kombinovat doplňky stravy, zejména ty založené na bisglycinátu hořčíku, i zdroje z potravy. Mezi nejlepší zdroje hořčíku patří mandle, dýňová semínka, mořské řasy, listová zelenina, avokádo a kakao. Hořčíkovou bilanci i svoji pohodu můžeš podpořit koupelemi nohou v epsomské soli. Zde bychom chtěli zmínit, že nedostatek hořčíku se může podílet i na těhotenských nevolnostech.
Určitě se zaměř na dostatečné množství vitaminu D. Bylo zjištěno, že jeho nedostatkem trpí 20 - 85 %, v některých regionech (včetně střední Evropy) až 98 % těhotných žen. Nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko preeklampsie, nízké porodní váhy novorozence a těhotenské cukrovky. V případě již vzniklé těhotenské cukrovky zlepšuje vitamin D její management. Nedostatek vitaminu D u matky je v dětském věku spojen se vznikem astmatu, narušeného vývoje řeči, cukrovky 1. typu a roztroušené sklerózy. Ve studiích bylo prokázáno, že nejlepších výsledků je dosahováno s dávkou 4000 IU vitaminu D denně, i když tato dávka přesahuje denní doporučenou dávku. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky u těhotných žen ani u jejich dětí, naopak vyšší dávka vedla k lepšímu statutu vitaminu D i u novorozených dětí. Pokud si chcete být suplementací vitaminu D jisté, nechejte si hladinu vitaminu D v krvi stanovit.
Esenciální jsou dále i omega-3 nenasycené mastné kyseliny, konkrétně kyselina dokosahexaenová (DHA). Tyto kyseliny hrají zásadní roli v procesu oplodnění, DHA je zásadní pro vývoj mozku miminka, snižuje riziko předčasného porodu, a dokonce zvyšuje odolnost vůči stresu. Získat dostatečné množství této kyseliny ze stravy je obtížné. Dříve se spoléhalo na konverzi ze zdrojů rostlinných, např. chia semínek nebo semínek lněných, účinnost této konverze je ale vysoce variabilní a spoléhat se na ni zejména v těhotenství nelze. Bylo zjištěno, že asi 8 % kyseliny alfa-linolenové (rostlinná omega-3) bylo v těle člověka přeměno na EPA a pouze 0 až 4 % na DHA. Dostatečné hladiny DHA tak rostlinné zdroje určitě nezajistí. Nejlepšími zdroji jsou tučné ryby, vajíčka slepic z volného chovu, tučné a orgánové maso a mléčné výrobky z mléka volně se pasoucího dobytku. Pokud jíte dvě až tři porce kvalitních tučných ryb týdně, suplementaci DHA nepotřebuje. Jinak se ujistěte, že užíváte alespoň 300 mg ve formě suplementu denně.
Nezapomeň ani na kvalitní probiotika, která v mnoha ohledech zlepšují plodnost a vedou ke zdravějšímu průběhu těhotenství. Narušení vaginálního mikrobiomu totiž může vést k nárůstu patogenních bakterií, které snižují plodnost a nepříznivě ovlivňují průběh těhotenství, například v podobě potratů nebo předčasného porodu. Bakteriální vaginóza, jejíž léčba je na kvalitních probioticích založena, může být dokonce jednou z příčin neplodnosti a selhávání cyklů IVF. Probiotika užívaná ve třetím trimestru těhotenství mohou u miminka zabránit vzniku ekzému, alergií a astmatu.
Prenatální vitamíny a minerály jsou možností, jak na cestě otěhotněním i těhotenstvím sebe i svoje miminko maximálně podpořit. A bylo by škoda tuto možnost nevyužít.
Zdroje:
Farias PM, Marcelino G, Santana LF, de Almeida EB, Guimarães RCA, Pott A, Hiane PA, Freitas KC. Minerals in Pregnancy and Their Impact on Child Growth and Development. Molecules. 2020 Nov 30;25(23):5630. doi: 10.3390/molecules25235630. PMID: 33265961; PMCID: PMC7730771.
Ramakrishnan U, Grant F, Goldenberg T, Zongrone A, Martorell R. Effect of women's nutrition before and during early pregnancy on maternal and infant outcomes: a systematic review. Paediatr Perinat Epidemiol. 2012 Jul;26 Suppl 1:285-301. doi: 10.1111/j.1365-3016.2012.01281.x. PMID: 22742616.
Adams JB, Kirby JK, Sorensen JC, Pollard EL, Audhya T. Evidence based recommendations for an optimal prenatal supplement for women in the US: vitamins and related nutrients. Matern Health Neonatol Perinatol. 2022 Jul 11;8(1):4. doi: 10.1186/s40748-022-00139-9. PMID: 35818085; PMCID: PMC9275129.
Hollis BW, Wagner CL. Vitamin D supplementation during pregnancy: Improvements in birth outcomes and complications through direct genomic alteration. Mol Cell Endocrinol. 2017 Sep 15;453:113-130. doi: 10.1016/j.mce.2017.01.039. Epub 2017 Feb 7. PMID: 28188842.
