Ženské libido

Libido můžeme v širším slova smyslu chápat jako touhu nebo energii obecně, v tom užším je myšlena touha sexuální povahy. Termín byl původně používán v psychoanalytické teorii, kde Sigmund Freud začal jeho používáním ve vztahu k energii sexuálního pudu, později tento pojem zobecnil, aby odkazoval na základní energii všech projevů lásky, potěšení, ale také sebezáchovy.

Tento druh touhy se mění člověka od člověka a mění se také v průběhu života jednoho jedince. Někteří lidé mají přirozeně silnější sexuální touhu než jiní a stejně tak existují období nebo životní situace, kdy je libido přirozeně větší a kdy naopak menší. Důležité je si však  uvědomit, že neexistuje však žádné „normální“ libido nebo libido, které by mělo být standardem pro všechny.

V mnoha různých studiích bylo při porovnání obou pohlaví prokázáno, že jsou to muži, kdo má o něco silnější touhy – vztaženo na myšlenky na sex, fantazii, jejich frekvenci, rozmanitost, iniciování versus odmítání sexu apod. Mužský sexuální apetit je obecně o něco silnější než ženský. Ovšem pozor, libido nebo touhu nelze zaměňovat za sexuální nebo orgastickou kapacitu!

Libido jako takové je ovlivňováno mnoha faktory, které můžeme rozdělit do tří skupin:

- biologické faktory

- psychologické faktory

- sociální faktory

Z pohledu BIOLOGIE (nebo více fyzického těla, chcete-li) regulují sexuální touhu u lidí pohlavní hormony a související neurotransmitery, které působí na místo v mozku zvané nucleus accumbens. Do této skupiny můžeme zařadit určitě i zdravotní stav (existují onemocnění, která libido často snižují jako např. diabetes, vysoký krevní tlak, ateroskleróza,  rakovina, některá neurologická onemocnění atd.), některá léčiva, životní styl (zde nejvíce alkohol a kouření) a věk. Mezi SOCIÁLNÍ faktory patří zase např. práce, finanční situace a rodina, mezi PSYCHOLOGICKÉ osobnost člověka, jeho povaha, vnímání sebe sama/sebevědomí, zkušenosti, zážitky, traumata, stres. 

LIBIDO ZAČÍNÁ V MOZKU

Libido je řízeno především aktivitou v určité, fylogeneticky starší části mozku a  má úzkou souvislost s její dopaminovou dráhou. V důsledku toho dopamin a jemu příbuzné biochemické struktury a struktury, které ovlivňují jeho vznik a přenos, hrají zásadní roli při regulaci libida. Možnosti, jak lidské tělo získává dopamin je několik a existují zdravé a méně zdravé cesty. Mezi ty zdravé patří určitě pobyt v přírodě, sluneční/ přirozené světlo, grounding, pohyb, meditace nebo dechové techniky. Mezi ty nezdravé patří konzumace ultrazpracovaných potravin, alkoholu nebo například sociální média.

Mezi další biochemické struktury, které ovlivňují sexuální touhu vlivem na aktivitu této dráhy, patří:

• testosteron a ostatní androgeny
• estrogen
• progesteron
• oxytocin
• serotonin

ŽENSKÁ TOUHA A CYKLUS

Ženské libido koreluje velmi těsně s menstruačním cyklem, přičemž mnoho žen pociťuje zvýšené libido v období kolem ovulace, což je zároveň období vrcholu plodnosti a takto libido plní svou biologickou funkci. Tento vrchol libida je spojen se změnami hladin testosteronu. Hladina testosteronu stoupá postupně zhruba od 24. dne cyklu ženy (záleží na délce cyklu dané ženy) až do ovulace dalšího cyklu a v tomto období se neustále zvyšuje chuť ženy na sex. Dny těsně kolem ovulace jsou obecně dny s nejvyšší hladinou testosteronu a nejvyšším libidem. Několik dní po ovulaci je hladina testosteronu nejnižší a v důsledku toho ženy také pociťují menší zájem o sex. Zároveň se také zvyšují hladiny progesteronu, což vede k tomu, že žena potřebuje více času k dosažení orgasmu. Přestože jsou poslední dny menstruačního cyklu spojeny se stálou hladinou testosteronu, libido žen se může zvýšit v důsledku ztluštění děložní sliznice, která stimuluje nervová zakončení a žena se cítí vzrušená. Vnímavější ženy mohou zaznamenat zvýšené libido těsně před spuštěním menstruačního krvácení a pak cca čtvrtý den menstruace. 

BIOLOGICKÉ FAKTORY

Mezi biologické faktory, které mají vliv na libido patří hormonální změny jako je např. snížená funkce štítné žlázy (u žen velmi častá!!!), onemocnění jako anémie,  cukrovka, vysoký krevní tlak, užívání některých léčiv, kouření, užívání alkoholu atd. Snížené libido je spojováno také s užíváním řady léků, jako je hormonální antikoncepce, některá antidepresiva, antipsychotika, opioidy, betablokátory (léky snižující krevní tlak).

U některých léků může dojít i k dlouhodobému snížení libida (někdy i včetně jiných sexuálních funkcí), které může trvat měsíce nebo roky po ukončení jejich užívání. Tyto dlouhodobé účinky byly pozorovány např. u  některých antidepresiv a isotretinoinu (lék známý dříve jako Accutane užívaný k léčbě akné)

Nové výzkumy ukazují, že některé druhy kombinované orální hormonální antikoncepce způsobují u žen nízké libido tím, že zvyšují hladiny tzv. globulinu vázajícího pohlavní hormony (SHBG). SHBG se váže na pohlavní hormony, včetně testosteronu, a činí je tak pohlavní hormony nedostupnými. Výzkumy také ukazují, že i po ukončení užívání hormonální antikoncepce zůstávají hladiny SHBG zvýšené a neexistují žádná spolehlivá data, která by předpověděla, kdy se tento jev upraví.

Tip: Pro zvýšení životní energie a libido vyzkoušej ženšen. Ideálně červený korejský v našem REBORN.

LIBIDO A VĚK

Muži dosahují vrcholu své sexuální touhy v dospívání, zatímco ženy o pár let později. Prudký nárůst testosteronu zasáhne muže v pubertě, což má za následek náhlou a extrémní sexuální touhu, která dosahuje svého vrcholu ve věku 15–16 let. Naproti tomu ženské libido se během dospívání zvyšuje pomaleji a vrcholí mezi 20. - 30. rokem.

Ačkoli někteří odborníci s touto teorií nesouhlasí, většina lidí stále považuje menopauzu za faktor, který může způsobit snížení sexuální touhy. Hladiny estrogenu v menopauze klesají a to obvykle způsobuje nižší zájem o sex, často ve spojitosti i s vyšší poševní suchostí  a tím způsobenou bolestivostí. Hladiny testosteronu se však v menopauze naopak zvyšují a to může být důvodem, proč některé ženy mohou naopak zaznamenat opačný účinek – a tedy nárůst sexuální touhy a zvýšenou ochotu uspokojit svého partnera!

VNÍMÁNÍ SEBEHODNOTY

Libido není nikdy jen o jedné proměnné a ženy často jako důvod sníženého libida uvádějí rodinné povinnosti, zdravotní potíže a problémy ve vztazích, což má mnohem větší vliv než hormonální změny v souvislosti s menopauzou. Od 40tého roku života mají totiž ženy jinak často pozitivnější postoj k sexu díky tomu, že jsou v něm uvolněnější, osvobození od jiných povinností a vnímání jejich sebehodnoty je lepší. 

Libido je záležitost multifaktoriální a tak lze jeho změny málokdy jednoznačně přisuzovat jen jedné příčině – a tak se může stát, že se hormonální změny, které obecně vedou  ke snížení libida, neprojeví v důsledeku jiných faktorů jako např. spokojeností ve vztahu a  naopak. Důležitá je zde perzonalizace a individuální přístup. Neexistuje (naštěstí) navíc norma, která by exaktně definovala čí libido je lepší a čí horší. To určuje pouze to, jak svoje libodo vnímá daný jedinec a je s ním v ne/souladu.

MUDr. Kateřina Fialová,
lékařka, koučka a koordinátorka projektu Nedoklubko

CITACE:

Roy F. Baumeister, Kathleen R. Catanese, and Kathleen D. Vohs. "Is There a Gender Difference in Strength of Sex Drive? Theoretical Views, Conceptual Distinctions, and a Review of Relevant Evidence". Department of Psychology Case Western Reserve University

Finley, Nicola "Lifestyle Choices Can Augment Female Sexual Well-Being". American Journal of Lifestyle Medicine 

Warnock, J. K.; Clayton, A. "Comparison of Androgens in Women with Hypoactive Sexual Desire Disorder 

Mayo Clinic. "Low sex drive in women“  Mayo Foundation for Medical Education and Research